Souvislosti 10.1 a 2.1

Pro podnikové ekology a zájemce o hlubší porozumění problematice přinášíme detailnější informace

Ve všech následujících textech hovoříme vždy o tabulkách vyhlášky 294/05 Sb.

V textu předpokládám znalost rozdílů mezi jednotlivými druhy skládek a uložení materiálu na povrch terénu. Pokud si potřebujete tyto znalosti oživit, podívejte se do tohoto článku.

Povíme si podrobně o následujících problémech:

1. Které tabulky a výluhy je třeba provést pro různá využití odpadu
2. Co s odpadem, který jsme chtěli uložit na povrch terénu a nevyšlo to
3. Co s odpadem, který jsme chtěli uložit na skládku inertního odpadu (případně ostatního odpadu) a nevyšlo to
4. Zařazení neznámého odpadu

   1. Cena za jednotlivé analýzy při určování neznámého odpadu

   2. Cena za určení typu odpadu

      1. Nejdůležitějším kritériem je co nejnižší cena

      2. Nejdůležitějším kritériem je co nejkratší doba trvání zkoušky

1) Které tabulky a výluhy je třeba provést pro různá využití odpadu

Pokud jste si někdy kladli otázku, jaká stanovení jsou potřeba na určitý typ skládky, tato tabulka vám přehledně nabízí odpověď.

2) Co s odpadem, který jsme chtěli uložit na povrch terénu a nevyšlo to

Uvažujme situaci, že máme odpad, který jsme chtěli uložit na povrch terénu, ale analýza nevyšla. Bude jej tedy třeba uložit na skládku, ideálně na skládku inertního odpadu, protože je nejlevnější.

Požadované parametry pro skládku inertního odpadu jsou

• Tabulka 4.1, která ale obsahuje většinu prvků z Tabulky 10.1 (každá tabulka má pochopitelně svoje vlastní limity, ale rozsah analýz je velmi podobný).
• Výluh I.

Výluh I se udělat musí celý, nicméně u Tabulky 4.1 stačí dodělat jen chybějící analýzy. Které to jsou? Odpověď přináší následující schéma:

Co mají společného Tabulky 10.1 a 4.1?

Snadno z něj vyčteme, že jedinou analýzou navíc je TOC. Pokud bychom tedy měli odpad, u kterého máme podezření, že nesplní limity pro Tabulku 10.1 a tlačí nás čas, lze zadat rovnou analýzu dle Tabulky 10.1 + TOC + Výluh I, čímž získáme podklady pro vyhodnocení pro uložení na povrch terénu i pro uložení na skládku inertního odpadu.

3) Co s odpadem, který jsme chtěli uložit na skládku inertního odpadu (případně ostatního odpadu) a nevyšlo to

Uvažujme situaci, že máme odpad, který jsme chtěli uložit na skládku inertního odpadu (případně ostatního odpadu), ale analýza nevyšla. Bude jej tedy potřeba uložit na skládku ostatního (resp. nebezpečného) odpadu. Bude tedy třeba dodělat Výluh II resp. Výluh III, což ale není žádný problém, protože rozsah analýz je téměř totožný a liší se jen limity, viz následující obrázek:

Co mají společného a čím se liší Výluhy I, II, III

Z obrázku vidíme, že většina stanovení je stejná, pouze ve Výluhu I jsou navíc fenoly a ve výluhu III je navíc pH. Plyne tedy z toho, že by šlo vytvořit Univerzální výluh, který by obsahoval průník všech parametrů a šlo by na základě jeho výsledků vyhodnotit odpad na kterýkoli druh skládky.

4) Zařazení neznámého odpadu

Nyní už máme dostatek znalostí k tomu, abychom mohli uvažovat složitější situace. Uvažujme, že máme neznámý odpad a vůbec nevíme, jak může dopadnout, uvažujeme i možnost uložení na povrchu terénu, ale nevylučujeme ani možnost jeho skládkování. Co s ním? Podívejme se na následující schéma:

Schéma zařazení odpadu

Všimněte si, že ve schématu vůbec nefiguruje Tabulka 4.1. Je tomu tak proto, že všechna stanovení, která obsahuje Tabulka 4.1 jsou již obsažena v Tabulce 10.1 kromě TOC (viz grafické znázornění rozdílů mezi Tabulkou 4.1 a 10.1 výše). TOC je pak stanoven samostatně v bodě Výluh, TOC. Výluhem zde myslíme Univerzální výluh.

I. Cena za jednotlivé analýzy při určování neznámého odpadu

V tabulce níže uvádíme ceny za jednotlivé kroky v tabulce.

II. Cena za určení typu odpadu

Cena se bude lišit podle toho, jestli je pro vás nejdůležitější parametr co nejnižší cena analýz, nebo co nejkratší provedení analýz.

a) Nejdůležitějším kritériem je co nejnižší cena

Zde je situace poměrně jednoduchá a přehledná. Možné varianty průchodu diagramem jsou tři a odvíjejí se vždy od toho, zda výsledky analýz vyhoví požadavkům příslušné tabulky:

b) Nejdůležitějším kritériem je co nejkratší doba trvání zkoušky

V tomto případě je situace poněkud složitější.

Předně, budou vždy provedena a fakturována všechna 3 stanovení, ale v případě, že nevyjde Tabulka 10.1, nebude třeba čekat na výsledek tabulky 10.2 a bude možné odpad vyhodnotit již po týdnu. Pokud tabulka 10.1 vyjde, je třeba počkat ještě další týden na výsledky tabulky 10.2.