Kontaminovanou půdu na zahradě nechce pravděpodobně nikdo. Znečištění zeminy hraje roli nejen v tom, jak se bude dařit vašim rostlinám – může ohrozit celé životní prostředí, a proto si ho úřady pečlivě hlídají. Víte, co se může ve vaší půdě skrývat, na kterém úřadu vyřídit papírování a jak naložit se zeminou, která vznikla jako odpad při stavbě?
Co vám rozbor zeminy prozradí o vaší půdě
Zemina bývá často kontaminovaná a není výjimkou, že rozbor zeminy odhalí těžké kovy, ropné látky nebo pesticidy. Ty se do půdy můžou dostat několika způsoby: splachováním hnojiv z blízkých polí, průmyslovou činností nebo třeba emisemi. Nežádoucí látky v půdě poškozují růst rostlin, mohou se vypařovat do atmosféry nebo pronikají do podzemních vod.
Aby se úřady vyhnuly podobnému znečišťování, uvádějí limitní hodnoty látek, které by půda měla obsahovat. Ty jsou stanoveny ve třech různých tabulkách. Tabulka 10.1 se soustředí primárně na výskyt kovů a uhlovodíků. Tabulka 10.2 zkoumá ekotoxicitu a vliv půdy na živé organismy. Tabulka 2.1 je určená pro již kontaminovanou půdu – rozbor zeminy podle této tabulky určí, na kterou skládku můžete materiál odvézt.
Které kovy se skrývají ve vaší půdě a co můžou způsobit
Kovy, které rozbor zeminy odhalí, jsou olovo, rtuť, arsen, chrom, kadmium, nikl a vanad. Jsou to toxické prvky a mají negativní vliv na půdní mikroorganismy. Snižují úrodnost půdy, pronikají do rostlin, zpomalují jejich růst a můžou vegetaci úplně poškodit. Zpomalují mineralizaci a na své okolí působí toxicky. Z půdy se prostřednictvím rostlin a živočichů můžou dostat do potravinového řetězce, čímž významně ohrožují zdraví člověka.
Uhlovodíky v půdě a proč se jim vyhnout
Uhlovodíky se dostávají do zeminy z chemiček a elektráren, ale také ze spalovacích motorů aut a dalších vozidel. Jejich koncentrace se v Česku pravidelně sleduje, protože mají karcinogenní účinky, můžou podráždit kůži a způsobují dýchací obtíže. Uhlovodíky také způsobují znečištění pitné vody.
Tabulka 10.2: Biologické znečištění, které rozbor zeminy odhalí
Tabulka 10.2 se zabývá ekotoxicitou. Rozbor zeminy zkoumá, jaký vliv má půda na životní prostředí a organismy, které v něm žijí. Znečištění způsobí, že dojde ke změně chování ryb, a dokonce se může zvýšit jejich úmrtnost. Toxické látky obsažené v půdě také imobilizují perloočky, zpomalují růst řas a ovlivňují klíčivost semen.
Tabulka 2.1: Rozbor zeminy ukáže, na kterou skládku ji můžete odvézt
Pokud už víte, že je půda kontaminovaná, existuje jediná možnost: nechat si vyhotovit rozbor zeminy, který určí, na kterou skládku můžete materiál odvézt. V případě přesažení limitních hodnot musí materiál do spalovny. Některé skládky vyžadují kromě tabulky 2.1 i rozbor celkového organického uhlíku (TOC).
Jak rozbor zeminy doložit na úřadech
Pokud je zemina odpadem, který vznikl při stavbě, musíte rozbor zeminy doložit na úřadech. Jak na to? Vypracujte dokumentaci, která uvádí záměr na využití odpadů. V dokumentu popište, o jaký odpad se jedná a jaké je jeho množství. Dále je nutné detailně popsat váš záměr, jak chcete odpad využít, a v případě znovuvyužití uvést způsob provedení. Součástí dokumentace by měl být i termín, v němž záměr začnete realizovat, a údaje o vlastníkovi pozemku.
Na kterém úřadu rozbor zeminy doložit
Dokumentaci, kterou jste vypracovali, spolu s rozborem odevzdáváte na odboru životního prostředí a zemědělství, který spadá pod váš kraj.
Nejste si jistí, který rozbor zvolit? Přečtěte si náš článek o tom, jak zjistit, který rozbor zeminy potřebujete.